BARABASCA MADE: Strossova vila v Liberci

V rámci dnů evropského dědictví v Liberci jsem navštívila Strossovu vilu. Styl který sleduje exteriér i interiér je především expresionismus, organická architektura a eklektický design/Art Deco. Avšak první dojem ze zaoblených nároží připomínající parník - v předu ostrá příď a vzadu podoba zádi lodě. Oblé prvky připomínající kajuty je možné sledovat i v interiéru.

Něco k historii vzniku vily. Franz Stross, obchodník s exotickými dřevinami a následně textilem byl židovského původu. Společně s manželkou se přestěhovali díky nepokojům z Egypta do Liberce a toužili postavit svoje sídlo. Jelikož rodina Strossova byla movitá, zakoupili si velký pozemek na dnešní Husově třídě (dnešní Krajská hygienická stanice). Prvotně oslovili libereckého architekta Maxe Hanse Kühne. První projekt však nebyl nikdy dokončen i když konečný stav sleduje stejné dispozice. Stěžejním okamžikem byla návštěva domu továrníka Schulenburga, který Strossovi natolik uchvátil, že chtěli styl významného belgického architekta Henry van de Veldeho napodobit. Velkou důvěru dostal jeho žák Thilo Schoder, který navrhl dnešní "lodní" nautickou podobu a splnil přání Strossovy ženy, která milovala plavby po Nilu.

Zdroj: www.khslbc.cz

Veldeho styl je tzv. reformní architektura, která v v tehdejším Československu neměla obdoby možná i pochopení. Vila má vícepatrovou halu, kterou prostupovalo světlo a je centrálním bodem do všech částech budovy. jde o tzv. buněčnou strukturu, taky nazývaný jako dýchající živý organismus, neboť původně z každé místnosti vedlo několik dveří. Dle historických pramenů i některé dveře majitelé nechali zastavět :-). Jelikož byl Stross obchodník s exotickými dřevinami odráží se i toto v celé vile, neboť zde můžete najít eben, buk a jiné exotické dřeviny. Dřevo bylo doplněno mramorem, opálovým sklem a dalšími luxusními materiály.

Bohužel historie Strossovi rodiny byla dramatická, ve vile moc dlouho nežili. Kvůli finančním problémům museli vilu prodat pod cenou a následně kvůli židovského původu utéct do Švýcarska a následně do Ameriky. Vila se stala za války sídlem gestapa a po válce se načas stala obydlím lékařů. V 70.letech se stala Hygienickou stanicí a je jím dodnes. Citelnou rekonstrukcí prošla v v roce 1998-2001 za podpory Ministerstva zdravotnictví

Z původních solitérů se nedochovalo bohužel nic, pouze dobové fotografie. Zůstalo pouze to co bylo s vilou spjato, jako původní dveře a jejich nádherné kování ve stylu Art deca, vestavěné skříně, knihovny a kryty topení. Původní okna u nichž je výklopné otevírání. Opět struktura vestavěného nábytku, dveří a stropních fresek čerpá a napodobuje lodní kajutu. Oblost prvků uvnitř v interiéru sledují a vzájemně korespondují s venkovními prvky, které pokračují na terasu a na oblé římsy. Pojďte si se mnou projít pár fotografií, doporučuji její návštěvu, je to opravdu zážitek :-).